Náš tým

Ostravský rodák, patriot, inovátor, kreativec a podnikatel, který v letech 2010-2019 vybudoval a řídil největší vzdělávací holding škol v České republice.

Po úspěšném exitu z vysokého školství se, v roli otce dvou dětí, který chce jejich vzdělávání aktivně ovlivnit, věnuje rozvoji předškolního a školního zařízení s cílem vytvořit přirozenou školskou alternativu ke státnímu vzdělávacímu systému.

„Nejvíce si cením na svém pedagogickém sboru, s jakou péčí se věnují našim žákům. Jsou nenápadnými průvodci v jejich světě a touze po poznání. Můj tým plně kvalifikovaných odborníků je nekonečným procesem hledání, a je pečlivě vybírán z těch nejlepších pedagogů. Ať už se jedná o vedení školy, třídní učitelé, asistentky nebo rodilé mluvčí.“

Základními kameny Základní školy a mateřské školy Montessori Ostrava jsou zapálení učitelé, nové přístupy, moderní trendy a zároveň kombinace osvědčených metod z klasické didaktiky a Montessori pedagogiky, s důrazem na výuku cizích jazyků.

Přečtěte si rozhovory se zřizovatelem, z listopadu 2018 a z března roku 2020.

Při své práci s dětmi považuji za nejzásadnější bezpečné prostředí. Bezpečné prostředí pro děti i dospělé, neboť jen tak se můžeme něco naučit a dál se rozvíjet. Záleží mi na tom, abychom společný čas v hodinách prožili v příjemné atmosféře a tak, aby se zapojil opravdu každý. V životě mi jsou velkou inspirací a radostí moje partnerka Kateřina a syn Kryštof.

Díky svým rodičům, kteří ve mě vždycky věřili a podporovali mě, jsem se stala učitelkou. Právě oni mi poskytli příležitost účastnit se mnoha volnočasových aktivit vycházejících z mých osobních zájmů, ať už se jednalo o kroužky na ZUŠ (hra na klavír, sólový zpěv) či odpolední činností v ZŠ (sportovní hry, výtvarný kroužek, sborový zpěv).

Když jsem se potom sama sebe ptala, jakým směrem by se měl ubírat můj život, čím bych chtěla být, čeho bych chtěla dosáhnout, tak právě tyto zájmy mě nejvíc nasměřovaly k učení dětí. Při práci s nimi jsem mohla uplatnit vše, co mám ráda. A to stejné jsem chtěla i pro děti.

Děti by měly mít dostatečné množství času a podnětů k tomu, aby mohly zjistit, co je zajímá, čemu se chtějí více věnovat, aby mohly osobnostně růst, poznávat a rozvíjet samy sebe, své silné i slabé stránky, učit se z vlastních chyb, pomáhat druhým, vytvořit si vazby a patřit někam, kde se cítí dobře. To vše se může dít jen v prostředí, kde se cítí přijímány a vždy vítány takové, jaké jsou (se svými přednostmi i nedostatky), bez předsudků, poučování, neustálého upozorňování na chyby a porovnávání s druhými.

Miluji svou rodinu.

Miluji děti a miluji rostliny. Zjistila jsem, že jsou si v základních věcech dost podobné.

Když dostanu novou květinu, nejdřív si o ní zjistím nějaké informace, protože to, co vyhovuje jedné, nemusí být žádané u druhé. Pak se jí snažím najít vhodné prostředí, kde by se asi mohla cítit dobře. Dále naplňuji její základní potřeby (teplo, světlo, vláha, živiny). A i tady vycházím z aktuálních zkušeností s konkrétní rostlinkou. Ale to není všechno. Věřím tomu, že když ji dám svou lásku a zájem (mluvím s ní o tom, jak krásně roste, pohladím ji, přemýšlím, jestli jí něco nechybí, zda je spokojená…), rostlinka prospívá lépe. Někdy to chce velkou trpělivost, ale o to větší mám potom radost z každého nového centimetru, lístku či květu. Roste, sílí a je potěšením pro oko, obohacuje mou mysl i ducha. Jsme rády, že se máme a že můžeme být spolu…

A s dětmi to mám obdobně. Když ke mně přijde nový žák, zjistím si o něm dostupné údaje. Následně pozoruji jeho projevy chování, aktivity, kontakty s ostatními dětmi… Na základě toho všeho vím, kde a za jakých podmínek se cítí dobře, v čem se mu daří, co vyhledává, co má rádo… Jsou-li naplněny jeho základní potřeby, pak už stačí jen zajistit, aby se cítil v daném prostředí jistě a v bezpečí. Když k tomu všemu přidám ještě i svůj zájem (rozmlouváme spolu o jeho životě), podporu (věřím, že i méně snadné věci zvládne), pomoc (ví, že když bude potřebovat, jsem tady) a lásku (úsměv, pohlazení, objetí), vytvoří se tak ty nejvhodnější podmínky pro jeho plnohodnotný rozvoj a růst. Vidím pak jeho snahu, jeho zápal, jeho fyzický, myšlenkový a emocionální růst.  Jsem šťastná, že se známe, že se můžeme obohacovat a učit jeden od druhého.

A to je na mém povolání jedna z nejúžasnějších věcí.

Otevírání obzorů a pomoc při překonávání překážek na cestě všestranného rozvoje považuji za hlavní náplň pedagogické práce. Velmi důležitý je pro mě partnerský přístup k dětem a jejich vedení k vzájemnému respektu. Jedině v bezpečném a přátelském prostředí totiž děti mohou zažívat radost z poznání a tvoření.

Během vysokoškolského studia jsem postupně prošel mnoha obory: od prvotního zájmu o ekologii, přes studium filosofie a historie, až k zájmu o matematiku. Magisterské studium jsem absolvoval na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Během studia jsem se však vždy také věnoval práci s dětmi: ať již jako lektor ekologických vzdělávacích programů, sportovní instruktor, či asistent pedagoga. Díky tomu jsem se nakonec rozhodl stát se učitelem a rozšířil si své vzdělání také o studium učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Jako asistent pedagoga jsem přes dva roky působil na waldorfské základní škole a poté jsem dva roky učil na běžných základních školách. Zároveň jsem se začal intenzivně zajímat o reformní pedagogické směry a moderní didaktiku, včetně například tzv. Hejného metody výuky matematiky. Tak jsem se seznámil také s Montessori pedagogikou, jejíž principy jsou mi velice blízké a inspirativní. Dnes již nejen při práci ve škole, ale také při výchově ročního syna.

Jsem poměrně novým členem pedagogického týmu na základní škole. Ráda bych se Vám představila. Už jako malá holka jsem měla sen, že jednou budu paní učitelka. Tento sen jsem si postupně plnila a ujasňovala si, že je to právě to, co mě bude v životě naplňovat. Díky své mamince jsem začala se sportovní gymnastikou. Později jsem se stala trenérkou malých gymnastek, což mě baví doteď. Při studiu na střední a poté i vysoké škole jsem měla řadu brigád, kdy jsem vedla cvičení s dětmi ve školkách, ve škole, jezdila jsem na příměstské tábory a byla součástí vedoucích na sportovních soustředění. Díky bráchovi a tátovi jsem zabruslila i do bojových sportů, především k judu, a vyzkoušela jsem si vedení skupiny ve školce a základní škole speciální. Všemu se stále věnuji.

Během studia na vysoké škole jsem získala zkušenosti i s dětmi s různými typy postižení. Všechny děti považuji za originální bytosti, které vyžadují jinou formu práce a individuální přístup, aby se dál rozvíjely ve svých dovednostech a schopnostech, a to mě velmi baví. Vymýšlet různá zadání, postupy a řešení, pokusy, zažívat s dětmi jejich úspěchy, výhry i prohry. Miluji práci s dětmi a jsem ráda, že mám možnost ve svém životě dělat něco, co mě naplňuje.

Můj profesní start započal na Vysoké škole báňské, kde jsem se věnovala oboru Environmetální inženýrství. Po ukončení studia jsem pokračovala ve stejných šlépějích
na doktorském studiu v oboru Ochrana životního prostředí v průmyslu. Během tohoto studia jsem mohla přičichnout k výuce studentů, kde započal můj zájem o vzdělávání mladých lidí.
Zkušenosti jsem již měla z doučování žáků, různých táborů, lyžařských kurzů apod., tudíž jsem se přihlásila ke studiu učitelství odborných předmětů a vysokoškolské pedagogiky.
V průběhu studia učitelství jsem byla členem výzkumného ústavu na VŠB – TUO. Mohla jsem tak rozvíjet svou vášeň pro vědu, kterou bych nyní ráda předala dětem. Zároveň jsem v posledním roce absolvovala semináře Montessori pro děti ve věku 6 – 12, díky nimž jsem mohla nahlédnout do tajů předávání informací dětem ojedinělým způsobem.

V posledních době postrádám smysl frontální výuky a oslovila mě filosofie individuálního přístupu k dětem. Mohu říci, že od první chvíle strávené na této škole na mě dýchla velmi pozitivní atmosféra a energie. Je to pro mě příležitost stát se součástí kvalitního týmu a těším se na spolupráci s kolegy i dětmi. Mám blízko k přírodě a k vědě. Ráda bych dětem pomohla odhalit tajemství naší Země zábavnou formou například pomocí pokusů.

Jsem vnučka, dcera, sestra, kamarádka a maminka dvou skvělých dcer. Vyrůstala jsem v podhůří Jeseníků. Léta strávená se skupinou přátel z tábornického oddílu ve mně zanechala lásku k přírodě a přání věnovat se i v budoucnu dětem. Život mě vedl přes střediska ekologické výchovy, kde jsem několik let působila jako lektorka a konzultantka, až k dětem z prvního stupně. Velkou městskou školu jsem po čase vyměnila za vesnickou malotřídku s příjemnou rodinnou atmosférou. Hodně jsem se během své cesty od dětí naučila. Čím déle s nimi pracuji, tím více jsem přesvědčena, že jsou všechny jedinečné osobnosti, velmi moudré, spontánní a přirozeně zvídavé. Zaslouží si úctu, laskavý přístup a podporu. Aby se cítily ve škole spokojeně. Aby samy chtěly objevovat a tvořit. Aby dostaly příležitost zažít úspěch. Aby žily svůj život radostně a naplno.

I’m French, from the Paris region, after traveling many years, I decided to settle in Ostrava, I like the city and the generous people. I studied in La Sorbonne Université de Paris, cetified teacher of French language, since 15 years, I’m working in different school and university.
Since this year, I’m teaching French language in Montessori Ostrava, with activities, games, caring of every children, according to their needs and habilities. For children, French as a second foreign language is easy, because around half words are the same one in English and in Fench. And French language enable to speak easily Italian, Portuguese or Spanish.

Young boy, my parents placed me in Montessori preschool, it was important for my development. That’s why it is natural for me to teach French for children in Montessori Ostrava.
What I like there is that children are more mature, they are more independant and more willing to help them each other. Specially, in Montessori Ostrava, I appreciate the professionnalism and the kind of the pedagogical team, and the fact that the school is very confortable, well equiped, everything is possible! And children are making progress with pleausure!